Včelařská konference

Vítám snahu rozšířit včelám snůžku. Sám to taky dělám, ale proč na to hned kupovat pozemek :-)

Úřední cena půdy se určuje opravdu dle bonity půdy a v ČR je daná tabulkově - přibližně ty ceny kolísají od 3 do 12 Kč/m2.

Na katastru Vám řeknou více i to, zda-li na první pohled orná půda (pole) není na katasrtu vedena jako ovocný sad (jiné daně). Kolem vesnic to tak často bývá. Katastr je k náhledu i on-line a zadarmo. Jenže kupní cena nemusí být zrovna úřední, pokud majitel chce vydělat. nebo se spekuluje s výstavbou domků, silnic aj.

Pokud Vám ale jde o rozšíření včel. pastvy (doporučuji si pročíst starší ale stále aktuální knížku Vrby pro včelí pastvu), nemusíte kupovat hned pole.

Osobně sázím "načerno" kolem potoků a cest stromky (vrby, lípy, jírovce), po dohodě s agronomy, kteří daná pole ošetřují a je to O.K. (nejhorší je okus od zajíců a otírání paroží srnčího - je třeba důkladně chránit). Vždy koukám, aby stromky/keře nezavazeli technice, vodě a ani lidem.

Kdybych měl více času, tak oživím i svůj plán cíleně spolupracovat s obcí a odborem životního prostředí. Existují totiž nákresy a plány územního plánování ekologické stability, kde jsou zakresleny ideální remízky a lesíky a mnohde zůstávají jen na papíře. Je to ale dobrý podklad pro zpracování žádostí o grant na výsadbu.

Pokud jde o výsadu malého rozsahu, tak cca 20 000 Kč podporu od Nadace Partnertví (www.nadacepartnerstvi.cz) lze jednoduše získat i pro skupinu lidí, o.s., ZO ČSV, myslivce či obec.

Radek K.

Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?

Mne spíše udivuje, že by měl být nedostatek včelí pastvy ve volné přírodě. 1).Když se rozhlédnu kolem sebe tak potoky které jsou veskrze neudržované a zarostlé hustými porosty olší a vrb by měly poskytovat jarní pastvy dost.) zrovna tak jsou různé meze a okraje lesů zarostlé mirabolánen trnkami a td. jsou pak také vydatným zdrojem pastvy hned pak po nich začíná kvést javor mléč ktrý se v dnešních lesích nebývale rozmohl pak následují ovocné sady , řepka , akát , kterým jsou lesy taktéš nebývale zamořeny ,spolu dnes hojně pěstovaným kmínem. po něm pak následuje javor klen který se v minulých dvaceti letech vysazoval v lesích a dnes přichází do plodnosti To platí i pro lípy kterých bylo vysázeno také dost. vrby v různých zahradních formách dnes najdeš téměř v každé zahradě Proč pak k tomu absolvovat martyrium o vynětí nebo převedení půdy z orné na lesní K tomu si pak připočti 15 roků než tento porost začne náležitě kvést Nebylo by lepší se rozhlédnout po okolí a vysadit sem tam u cest , božích muk v poli ,remízcích a podobně nějaký ten stromek?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zemedelska puda
> Datum: 23.10.2008 10:58:37
> ----------------------------------------
> Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam
> v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
> ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?
>
>
>

zdravim,
ja nevim, ale asi mam na stanoviste a okoli smulu :], jelikoz dost porostu co jste popsal zde nemame, respektive mame, ale ne v doletu. Jinak z toho martyria mam trosku strach.

Řekl bych, že je třeba zakoupit ten správný pozemek, kde ty včelařské stromy
mohou růst a přitom nevadit žádnému úřadu. Potom je třeba s ohledem na půdu
a klima vybrat ty správné stromy, třeba akát se uplatní výhradně jen na
jižní Moravě nebo v teplém Polabí, jinde sice roste, ale pro včely má význam
malý, javor klen je doma na drsnějších horských svazích, ale uplatní se i
leckde jinde, kde je dost vláhy, javor mléč je doma ve vlhčejších lužních
lesích, třešeň ptačí nebo lípa je doma kolem potoků a pramenů, olše je doma
spíše v trochu podmáčené půdě....V dnešní době mohou mít i docela velký
včelařský význam ovocné stromy, takže pokud by se povedlo vysadit nějaký
hektárek lesa dobře vzrostnými jabloněmi a hrušněmi, nejlépe pravokořennými
semenáči, byla by z toho každoroční spolehlivá snůška s velmi kvalitním
květovým medem a k tomu potom velice žádané jabloňové a hrušňové dřevo....
Mohli by se taky zkusit vysadit i nějací včelařští exoti, běžní třeba v
parcích.... Pokud by to lidi nerozkradli dříve, než by to vyrostlo nebo
pokud by se z toho nestaly invazivní rostliny.

R. Polášek
13.20

----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 12:21 PM
Subject: Re: Zemedelska puda


> zdravim,
> ja nevim, ale asi mam na stanoviste a okoli smulu :], jelikoz dost porostu
> co jste popsal zde nemame, respektive mame, ale ne v doletu. Jinak z toho
> martyria mam trosku strach.

U nás to je právě opačně. Za socialismu se to takhle rozrostlo, ale nyní za
posledních 10 let si lesíky tady kolem nás zpátky rozebrali soukromí
majitelé a ti tam nyní dělají pořádek. Vrby, lípy, olše, javory kleny, které
se za socialismu samovolně rozrostly jsou posledních 10 lety vyřezávány
majiteli na dřevo na topení a místo nich se sadí druhy pěstované na dřevo a
mezi nimi včelařské stromy v podstatě nejsou. Největší naději jako strom s
tvrdým dřevem má javor klen, ten se ale tady nesadí. Hodně smíšených lesíků
bylo takhle vykáceno a znova osázeno smrkovými monokulturami a když jsou
sázeny listnáče, je to vesměs tvrdý luh, jasany a duby. Les se tedy postupně
stává včelařsky čím dále méně výhodný. Soukromí majitelé taky důsledně čistí
nově zasázené porosty. Za socialismu na paseky zasadili smrčky a potom to
nechali tak, ty zarostly hodně malinami a kvetoucím buřením, takž i z pasek
byla dobrá snůška. Dneska se o to soukromí majitelé vesměs starají, snůška
je taky proto mnohem menší. A to ještě pomíjím to, že hned po revoluci, kdy
pár let bylo vlastnictví půdy nejisté, se tady objevili zlatokopové, kteří
pravděpodobně načerno vybrali z lesů nejkvalitnější stromy. Tady v okolí
takhle zmizelo docela dost mohutných zdravých javorů klenů, nějaké třešně
ptačí, třeba z okraje lesa zmizely staré švestky s kvalitním kmenem, které
tam byly jako pozůstatek po záhumencích... Trochu nadějné teď vidím to, že
díky suchu v posledních letech u nás byla v podstatě každá smrková
monokultura o více než 50 smrcích starší než 15 let a na suchších
stanovištích napadena kůrovcem, takže v posledních dvou letech u nás takhle
vzniklo dost holin, které se asi budou majitelé dost zdráhat osízet znova
čistě smrky, asi tam budou sázet nějaké smíšené porosty. Jaké, to se teprve
uvidí.
Právě kvůli soukromým majitelům, kteří tady v okolí většinou bydlí a
skutečně se o ty lesy starají, nějaké potajné rozsazování včelařských dřevin
nebo rostlin po okrajích lesa nebo do pasek po skácených stromech tady je
tak maximálně jako podněcování, ne na snůšku. Na vysázení takového množství
stromů, aby z toho byla nějaká významná snůška je u nás jediná rozumná cesta
ten les vlastnit.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 11:49 AM
Subject: Re: Zemedelska puda


Mne spíše udivuje, že by měl být nedostatek včelí pastvy ve volné přírodě.
1).Když se rozhlédnu kolem sebe tak potoky které jsou veskrze neudržované a
zarostlé hustými porosty olší a vrb by měly poskytovat jarní pastvy dost.)
zrovna tak jsou různé meze a okraje lesů zarostlé mirabolánen trnkami a td.
jsou pak také vydatným zdrojem pastvy hned pak po nich začíná kvést javor
mléč ktrý se v dnešních lesích nebývale rozmohl pak následují ovocné sady ,
řepka , akát , kterým jsou lesy taktéš nebývale zamořeny ,spolu dnes hojně
pěstovaným kmínem. po něm pak následuje javor klen který se v minulých
dvaceti letech vysazoval v lesích a dnes přichází do plodnosti To platí i
pro lípy kterých bylo vysázeno také dost. vrby v různých zahradních formách
dnes najdeš téměř v každé zahradě Proč pak k tomu absolvovat martyrium o
vynětí nebo převedení půdy z orné na lesní K tomu si pak připočti 15 roků
než tento porost začne náležitě kvést Nebylo by lepší se rozhlédnout po
okolí a vysadit sem tam u cest , božích muk v poli ,remízcích a podobně
nějaký ten stromek?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zemedelska puda
> Datum: 23.10.2008 10:58:37
> ----------------------------------------
> Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne
mam
> v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
> ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?
>
>
>